3. kapitola- Ono to umí prudit

Nejhorší hodina dne byla bezesporu fyzika. Přišli jsme do třídy a jako obvykle začali řvát na celé kolo. Dan a Kvíťa si házeli Kísovým penálem, Čárka s Verdžou se bavili o nehtech a Kubánek s Petim po Kísovi házeli rajčata ze svačiny… krása pohledět.

Asi s desetiminutovým zpožděním dorazila, utrpení naší existence, Margotka. „Tak, jak se máte blbci? Ne, dělám si srandu, já vim že ste chytrý“ zasmála se vlastnímu vtipu, my jsme mezi tím ztichli a nechali ji se v tom vymáchat.

Trvalo to nápadně dlouho, a tak Fanóš zamumlal „to je ještě trapnější, než když nám Polajda říkala vo Black boxu“. Margotka ztuhla „cos to řekl?“ Zakřičela snad na celou školu. Fanóš nebyl žádný strašpytel, a proto to zopakoval. Nikdo z nás nevěděl, co se děje, i když jsem byl přesvědčený, že Fanóš něco tušil.

Margotka se rozkulhala na svých deseticentimetrových podpatkách do Polajdina kabinetu, který byl shodou náhod hned za rohem a ukradla Black box.

„Hahahahahah, konečně jsem ho našla, po tolika letech!“ Kvičela za rohem. Najednou jsme uslyšeli obří ránu, ale to už Makyna běžela ke dveřím s nastartovaným Instagramem. Všichni jsme se tlačili u dveří, protože jsme se báli přiblížit až k Black boxu.

Totiž, černá kostka byla tolikrát větší, než když jsme ji viděli naposledy, vešla by se do ní celá naše třída i s béčkem. Black box se vznesl a udělal velkou díru do střechy, nad níž si v klidu levitoval.

Jediná Čárka byla dostatečně statečná, že vyšla dveřmi na chodbu „dobře, má sice velký Black box, ale co nám asi tak může udělat“ řekla směrem k nám, načež ji paprsky z Black boxu spálily na popel.